Lone Rider - Skinheads Web Zine


Iron Cross Novinky Iron Cross Recenze Iron Cross Rozhovory Iron Cross Články Iron Cross Koncerty Iron Cross Kniha Iron Cross Odkazy Iron Cross


Shameless

English

Shameless

Mohli byste se nám představit?

Nico: Všechno začalo v červnu roku 2011 ve francouzském Lyonu. Původně jsme začali jako trio, ale pak se k nám přidal Gilles jako druhý kytarista. Znal se se Scooterem z jejich předchozí kapely. Mně je 31 let a pracuji jako balič. Hrál jsem v pár kapelách jako Rude Gones a CDT (Oi!), ale i ve ska skupině Gang des Lyonnais. V okolí Lyonu bydlím již 12 let.

Dorian alias Pepito: 24 let, servisní inženýr. V Lyonu žiji 3 roky. Když jsem přijížděl, tak jsem potkal Nica a stal jsem se roadie Rude Gones. Bubnoval jsem v několika kapelách a sám jsem napsal spoustu hudby. V době když jsem psal, tak jsem se dostal ke kytaře a začal zpívat, což byla ta poslední věc, kterou jsem chtěl. S Nicem jsme byli na stejné hudební vlně, takže jsme spolu začali hrát.

Scooter: 48 let. Bývalý člen Urban Gones, fanoušek Olympique Lyon a člen Bad Gones. Nebyl to nikdo jiný než Kiki, chodíci encyklopedie skrz punk a Oi!, která mne představila Nicovi a Pepitovi s tím, že hledají budeníka. Co nám můžete říct o vaší historii? Zatím jsme velmi mladou kapelou, takže jediné, co se dá říct je, že zkoušíme, hrajeme koncerty a nahráváme. Jsme skutečně velcí kamarádi i mimo kapelu a tvoříme tak velkou skupinu přátel.

Proč vlastně skončili Rude Gones?

Nico: Jsem jediným skutečným členem Shameless, který v Rude Gones hrál. Pepito byl jen náš blízký přítel, který s námi jezdil na koncerty. Spolu jsme mluvili o tom, že vytvoříme vlastní kapelu mockrát a když se Rude Gones rozpadli, tak nám to bylo umožněno. Důvodem byly problémy mezi členy. Je těžké psát texty o přátelství, když ani v kapele nefunguje. Stále jsem kamarád s bubeníkem, který je nyní v Paříži. O ostatních nic nového nevím.

O čem jsou vaše texty?

Nico: Většinou píši o přátelství, dívkách, které chodí na koncerty oblečené jako na módní přehlídky, a kterým jde více o styl než o hudbu. Taky jsem napsal text o tom, jaké je to být třicetiletým skinheadem, který už viděl, jak sousta lidí odešla za scény i přesto, jak pevně věřili.

Pepito: Já píši o nočním popíjení, internetových pozérech, kteří tráví čas tím, že hází na ostatní špínu (francouzský národní sport). Taky o tom jaké je to být skinhead v dnešní době, nebo o tom, jaké je to být patriotem v této zemi.

Scooter: Já již nic nepíši, ale jsem rád za to, jak píší moji kolegové a vím, o čem mluví.

Shameless

Kde berete inspiraci pro vaši hudbu?

Nico: Spolu s Pepitem píšeme hudbu. Já osobně beru inspiraci z lidí, které vídám a z toho, jak se chovají. Taky z médií, které ukazují věci, které mě štvou nebo z práce a lidských vztahů. Snažím se nepsat o skinheadských klišé, které doopravdy nic neznamenají.

Pepito: Stejně je to i u mě až na to, že občas nějaké to "skinhead klišé" použiji, ale to je dáno pravděpodobně tím, že jsem v kapele nejmladší.

Kolik jste zatím odehráli koncertů a s kým jste hráli? Jak se vám líbil váš koncert s Waynem Barretem a Booze & Glory?

Nico: Zatím jsme odehráli jen čtyři koncerty s West Side Boys, Warrior Kids, La Soursis Déglinguée (kultovní francouzská kapela). Koncert s Waynem Barretem ze Slaughter And The Dogs a Booze & Glory byl brilantní. Bylo to u nás doma a když jsme hráli cover od Scooterovy bývalé kapely, tak lidé šíleli.

Pepito: I jídlo bylo skvělé.

Scooter: S Urban Gones jsem odehrál spoustu koncertů a podmínky byly většinou dost špatné... Určitě těch dní nelituji, spíše naopak, ale přesto musím uznat, že nyní jsou podmínky mnohem lepší než před dvaceti lety. Nico a Dorian jsou inteligentní chlapi, které nezastaví žádné malichernosti. Snad s výjimkou našeho prvního koncertu... Koncert s Waynem a Booze & Glory byl vážně skvělý, jelikož, jak již řekl Dorian, jídlo bylo výborné.

Nico: Místo a zařízení byly taky skvělé.

Mohli byste nám přiblížit scénu ve vašem okolí?

Nico: Skinhead a punk scéna je tady trochu malá. Sám jsem hrál ve všech Oi! kapelách, které v Lyonu za posledních deset let existovaly. Dělal jsem taky spoustu koncertů, např. Crane de Fer, Warrior Kids, Kerozen, Lutece Borgia. Ale narozdíl od naší party a pár fotbalových fans se o skinhead scénu nikdo nezajímá. Je to docela směšné, když je Lyon druhé největší město ve Francii. Scéna tu funguje na mikroskopické úrovni. Plusem ale je, že se všichni znají. Pamatuji si, jak jsme hráli v Německu s Rude Gones. Všechno bylo právě naopak. Spousta kapel, mnoho fanoušků... Dalším opravdovým problémem ve Francii je politika. Vlastenectví se tu chápe opravdu špatně a pro mnoho lidí je až zahanbující.

Pepito: To je pravda. Scéna je tu mrtvá. Když se někdo začne snažit něco s ní udělat, tak je spíš kritizován. Když se dělá koncert, tak přijde málo lidí. Naštěstí je tu ale pár dobrých akcí.

Mohli byste nám doporučit nějaké nové kapely od vás?

Nico: Myslím, že Lion´s Law by zasloužili vaši pozornost pro jejich hudební kvality. Ale tou nejlepší kapelou jsou nyní Shoot the Dogs ze Saint Etienne.

Pepito: Shoot the Dogs si opravdu zaslouží, aby byli známější. Také Bombardiers jsou jednou z kapel, které jsou u nás nejlepší.

Scooter: Správně, "zelenáči" Shoot the Dogs nejsou vůbec špatní.

Co si myslíte o labelech Bords de Seine a Une vie pour rien?  

Nico: Bords de Seine vydali naši první nahrávku. Je to kvalitní label. Nico je kamarád a jeho přispívání francouzské scéně je neoddiskutovatelné. Nejsem sice fanoušek všech jeho věcí, ale je jen na něm, co vydá. Pokud jde o Une vie pour rien? tak mi občas připadají jako idealisté, kteří komentují z obývacích pokojů, s čímž nesouhlasím. Teď sice vydali pár kvalitních věcí s nepopíratelně dobrou hudbou. Ale celkově je to hodně svatouškovské. 

Pepito: Bam! Řekl všechno.  

Scooter: Nedá se nic než souhlasit.

Chodíte na koncerty, na kterých nehrajete? Jaké byly ty nejlepší?  

Nico: Nyní chodím méně, než dříve a snažím se vybírat kvalitnější věci. Faktem je, že Breizh Wankers skončili s pořádáním akcí a nikdo jiný to po nich nepřebral. Nejlepším koncertem, co jsem navštívil byli Madness na festivalu v Paříži. Nahrazovali Oasis, kteří se rozpadli.

Pepito: Byl jsem na spoustě koncertů v Británii a myslím, že jedním z nejlepších byli Cock Sparrer v Londýně pár let dozadu. Taky jsem viděl Close Shave a ti byli také brilantní. 

Scooter: Pro mě byl nejlepší koncert ten, kde jsme hráli před Cock Sparrer… ne ne Pepito, dělám si srandu!! Byl to ten, kdy jsem viděl v roce 1980 jednu partu chlápků, říkali si The Clash. 

Pepito: Uvidíš, že jednou budeme před Cock Sparrer hrát, jestli se nerozpadnou.  

Scooter: Uvidíme, třeba si s nimi opět po 20 letech zahraji (v případě, že už nebudou mrtví).

Víte něco o české scéně?

Nico: Znám Pilsner Oiquell a mám rád Orlík. Mám dojem, že jejich texty byly dost kontroverzní, ale popravdě jim nerozumím ani slovo.

Pepito: Taky mám rád Pilsner Oiquell.

Scooter : I pass! Apart from Tchek..i Kario, I can’t understand czech.

Pepito : If I write you a czech does it count? Ok fine, my joke sucks...

Scooter : No, no, you’re underestimating yourself.. it doesn’t suck... it’s... well... how can I put this...

Nico: something that’s just impossible to translate....

Pozn. Vůbec netuším, jak tohle přeložit.

Shameless

Jaké kapely obvykle posloucháte? Jaké jsou vaše TOP alba?

Nico: Perkele, The Crack, The Business, Warrior Kids, Madness, The Clash,...

můj top:

The Crack - In Search of The crack

The Business - Welcome to the real world

Madness - Complete Madness

The Clash - London Calling

Specials

Skin Deep

 

Pepito:  

Skrewdriver - All skrewed up  

Skrewdriver - Back with a bang  

Major Accident - Massacred melodie

Last Resort - Skinhead anthems

The Business - The Truth The Whole Truth And Nothing But The Truth

Snix - Quand le soleil se lèvera

 

Scooter: Nyní nejvíce poslouchám Shameless.  

Top alba:

The Clash - London Calling

The Bones - Bigger than Jesus 

Parabellum - Post Mortem

Urban Gones - Virage nord

Sbíráte vinyly nebo CD? 

Nico: Mám okolo 450 vinylů, asi 200 EP a 300 CD. Myslím, že můžeme říct, že jsem sběratel. Ale znám mnoho lidí, proti kterým je má sbírka velmi malá. 

Pepito: Mám pár vinylů, ale ne tolik, co Nico. Stejně na ně nemám doma místo.

Shameless

Máte nějaké jiné hobby kromě hudby? 

Nico: Mám rád čtení komiksů a pojídání skvělého jídla od mé ženy. 

Pepito: Pojídání skvělého jídla od Nicovy ženy o víkendech a od mé ženy přes týden.. 

Nico: Díky bohu, že jsem neřekl "klácení" mé ženy… Kvůli mé nudné práci nemám čas na moc jiných věcí kromě hraní a popíjení v barech. Naštěstí jsme součástí nejvíce undergroundové kultury, a tak si děláme všechno sami. Takže jsme občas zvukoví inženýři, když mixujeme naše nahrávky, grafici, když děláme obaly nebo plakáty na koncerty atd. Někdy je to ale velmi únavné.  

Scooter: Moje záliby jsou: fotbal celkově a Olympique Lyon. Rád čtu, obvykle historické knihy. Taky si rád užívám své jídlo a jídlo od Nicovy ženy.

Jaké máte plány do budoucna?  

Nico: Vydat naše album na konci roku 2012 u Bords de Seine a udělat split EP s Teoria Gvaltu u Tolik records. Udělat párty, kde pokřtíme naše album spolu s britskou kapelou a psát novou hudbu.  

Pepito: Čekám, až se Nicovi narodí dítě s jeho ženou. 

Nico: Jasně, ale to se netýká Shameless... To je jen boční projekt, můj a mé ženy.  

Pepito: Limitovaná edice.

Slova na závěr? 

Nico: Díky za zájem a díky všem, co nás podporují: Nicovi a Mag z Bords de Seine za jejich důvěru, výrobu plakátů. Abuovi za to, jak nám pomáhá. Zeldě za korekturu. Lidem z Lyonu a v neposlední řadě našim dívkám, které nás podporují, i když to s námi není lehké. Taky bych rád poděkoval Pepitovi a Scooterovi za motivaci. A nakonec Pepitovým rodičům za to, že ho přivedli na svět s tak mimořádným hlasem, který mně nutí říct, že věřím v reinkarnaci hlasu Jeana Stephana.  

Scooter: Zdravím Kiki, Bad Gones, Titoune mou lepší polovičku… a taky Nica a Doriana, kteří mě nevyhodili z kapely po naší první zkoušce v Chalet…

Pepito: Díky ti, možná někdy budeme mít koncert v České republice. Díky dvou kamarádům z kapely, kteří mi umožnili udělat nahrávku. Díky moji ženě a spoustě groupies. Zdravím Nica BDS, který nám věří, a kterého chceme vidět na našem dalším koncertě (je jediný, který s námi zpívá naše songy).