Mohli byste se nám představit?
Jasně, Brutal Skins jsou Gustavo (basa), Byron (bicí), Sebas (kytara) a Fernando (zpěv). Je nám mezi 20 a 25 lety, jen Byronovi je 16. Pocházíme z různých částí Chile. Jsme z Lampy, Valparaisa a dva z nás ze Santiaga. Sebas dělá ve fabrice, Gustavo pracuje na pile, Byron je student a já (Fernando) se zabývám elektronikou. Brutal Skins vznikli v roce 2010 a po vydání dema jsme přerušili působení, protože jsme měli každý jiné představy o naší hudbě. Po smrti původního bubeníka jsme se rozpadli úplně, to bylo na konci roku 2010. V roce 2011 jsme se dali znovu dohromady a z originální sestavy jsem zbyl jen já. Všichni z nás už někde předtím hráli, Sebas v Worker Struggle (2007-2009), Byron a Gustavo byli v Riot Skins (2011-2012) a já v The Birras Oi! (2005-2008)
Jaké kapely vás nejvíce ovlivnili?
Myslím, že Evil Skins, The Templars, The Veros, Combat 84, ale neovlivňují nás jen kapely, ale hlavně celý náš životní styl a naše dětství.
O čem jsou vaše texty?
Jsou o tom, jak žijeme, bitkách, nocích v celách, přátelství a hrdosti.
Řekněte nám něco o vašem demu?
Samozřejmě. Naše demo je živým důkazem toho, jak je těžké udržet kapelu naživu. Hrát jsme začali na začátku roku 2010 a nyní v roce 2012 se dostalo naše demo k evropskému labelu, se kterým jsme velmi spokojeni. Nebylo vůbec jednoduché udržet nás v chilské skinheadské scéně. Je tady totiž mnoho těch, co chtějí vše zničit, co lžou a jsou falešní.
Kolik jste odehráli koncertů? Řekněte nám o nich něco.
S Brutal Skins jsme měli jeden koncert v roce 2010, dva v 2011 a jeden v 2012. Vždy jsme hráli s Bootboys, se kterými nás pojí nepřemožitelné přátelství. V roce 2010 jsme hráli s Comando Suicida, argentinskou skupinou z 80.let. V roce 2012 to bylo ještě s Riot Skins. Tady v Chile je málo koncertů a málo kapel. Taky místa pro hraní jsou hodně vzdálená, takže to tady opravdu není jednoduché.
Řekni nám něco o scéně v Chile.
Jsou tady dvě strany. Jedna, kde jsou ti, kteří se chtějí bavit a dělat hudbu pro skins. Neřeší, jak jsi starý a jakou jsi měl minulost. Druhá strana oproti tomu chce skinheads zničit.
My se snažíme dělat věci bez zábran. Chceme, aby naše věci vycházeli u labelů i mimo Chile. Od nás se to podařilo zatím jen pěti kapelám!
Máte problémy s vašimi koncerty?
Jak jsem již psal, není to lehké. Je hodně finančně náročné někam se dostat, ale snažíme se. Vzhledem k tomu, že vznikají nové kapely, tak to bude snad jednodušší.
Chodíte na koncerty, kde nehrajete?
Já osobně ne. V Chile sice bylo pár skvělých kapel jako Cockney Rejects nebo The Business, ale pořádali je antifa a red skins organizace, které nepodporuji.
Víš něco o české scéně?
Moc ne. V poslední době jsem slyšel jen Operaci Artaban a Aeibis.
Jaké jsou tvé oblíbené desky?
Dobrá tedy tak, The Veros - The Lost tapes, Section 5 - Street Rock´n´roll, The Templars - Dans La Catacombs, The Last Resort - Skinheads Athems, Evil skins - Une Force Une Cause Un Combat, Combat 84 - Ordes Of The Day , Condemned 84 - The Boots Go Marching In, Close Shave - Lone Riders. Myslím, že to jsou všechno skvělá alba.
Jižní Amerika je známá svými fotbalovými fanatiky. Jste nějak zapojeni mezi hooligans a ultras?
Hodně dlouho jsem byl chuligán, ale před pár lety jsem to nechal. Ostatní v kapele mají fotbal rádi, ale nejsou chuligáni. Píseň Hooligans y Ultras z našeho dema je o mém životě v předešlých letech.
Jaký je běžný život v Chile?
Život v centru Chile je složitý. Je tady mnoho dealerů drog, delikventů.. Musíš zde pořád bojovat a být dobrý bitkař, když je jich na tebe víc, ha ha. Ale jsou tu i dobré věci. Chodíme pít do barů, což je pro nás důležité a zábavné. Po pár pivech jsou Chilané dobří lidé.
Co si myslíš o náboženství?
Není moc, co říct. Nenásledujeme žádné, ale je jich tu opravdu hodně.
Co děláte mimo muziku?
Moc toho není, znáš to. Pití, bitky, holky. Máme tady spolu s Bootboys "Real Evil Skins Crew", se kterou pořádáme koncerty, které nazýváme "Skinheads Rule Ok" a nyní bude třetí, kde budou alespoň čtyři kapely.
Plány do budoucna?
Je toho hodně. Já osobně chci dělat mnoho dobrých věcí pro naši scénu. Pokračovat s Brutal Skins...Dotlačit co nejvíce kapel k tomu, aby udělali nahrávky. Chceme tady velkou scénu, ne jen malou s mamkou, taťkou, psem a sousedem, ha ha ha. Chci mít koncerty plné skinheadů...
Slova na závěr?
Za prvé ti děkuji za rozhovor a zájem o Brutal Skins. Taky děkujeme Skinhead Beat Records za šanci vkročit na evropský trh. Díky lidem a fanouškům z Chile, kteří nás podporují. Zdravíme Bootboys a Skins Train. A pamatujte: "Skins mají své vlastní názory a ne názory cizích".