Lone Rider - Skinheads Web Zine

Dlouho jsem čekal na splitko The Wrongdoers a Pressure 28, které mělo vyjít na M.F.S.. Bohužel tomu tak asi nebude, jelikož písně, které pro to byly určeny, vyšly právě na tomto vinylu. Není to zase taková blamáž, jelikož i samotná deska The Wrongdoers stojí určitě za to. Celkem se tu nachází šest věcí, z nichž je jedna převzatá a to They Walked In Line od Warsaw, což jsou vlastně Joy Division, předtím než se přejmenovali. Album začíná písní I Dont Give A Fuck, která je naprosto skvělá, ostatně jako všechny další songy. A když píši všechny, tak myslím opravdu všechny, protože tohle je bomba od začátku do konce. I převzatina od Joy Division se povedla, čemuž jsem příliš nevěřil, jelikož tuhle kapelu opravdu moc nemusím. The Wrongdoers hrají opět hodně ostře a se spoustou kytarových vyhrávek. Osobně mám radši kapely se zvukem 80. let, ale tady mi tenhle celkem "moderní" charakter vůbec nevadí. Tahle deska, to ale není jen super hudba, nýbrž i krásný obal včetně textů. Prostě a jednoduše skvělá věc, kterou by měl mít každý povinně.

10/10

Johnny Asbo & the Young Guns, The East End Badoes a The London Diehards, to jsou tři kapely pocházející z Londýna, které se nacházejí na tomto split albu. Na desce můžete čekat 10 songů typického anglického streetpunku té největší kvality. První píseň patří Johnny Asbo & the Young Guns, kteří hrají ze všech kapel asi nejtvrději. Tahle skupina je projektem Ciarana, kterého můžete znát z T.M.F., Retaliator nebo i The London Diehards. Na CD mají 4 věci, ostatní kapely po třech, z nichž jsou ale hned dvě převzaté od Vinnyho Stigmy a právě Retaliator. Kapely se zde střídají po každé písni a druzí na řadě jsou Poplar boys The East End Badoes, kde zase zpívá Tel z The London Diehards. Všechny skupiny jsou tak pospojovány, což je znát i na zvuku, který je u všech hodně podobný. Přesto jsou The East End Badoes podle mne nejměkčí, co se hudby týče. I oni tu mají jeden cover a to 1-2-3 od The Professionals. Poslední na řadě jsou The London Diehards, což je v dnešní době asi má nejoblíbenější hrající kapela. Ani tady nezklamali a mají tu i pro mě nejlepší song na albu Band of Brothers. Je hodně poznat, že na tomto splitu nehrají žádná ořezávátka, ale zkušení borci, kteří by si nedovolili vydat nějakou podprůměrnou věc. Pretty Shitty Town prostě přišlo s vynikajícím albem, které velmi dobře doplňuje i booklet, jenž je až na pár tiskových chyb a nepřehledností také skvělý. Výborná věc!

9/10

Po mini albu Standing Strong tady máme další kompletní CD od starých známých The Black Tartan Clan. Vypadá to, že spolupráce mezi kapelou a vydavatelstvím 4 Subculture vyhovuje oběma stranám, jelikož toto je již čtvrté album, které v tomto spojení vyšlo. Na nynější desce je 12 písní, které se opět nesou v klasickém duchu The Black Tartan Clan. Tedy přímočará a melodická punková hudba se spoustou vokálů obohacená o klávesy, buzuki, banjo nebo dudy. Tahle kapela snad nemůže vadit vůbec nikomu, jelikož se jedná o opravdu moc příjemnou záležitost, kterou musí ocenit jak ti, co mají rádi tvrdší věci, i ti, co vyhledávají spíše měkčí muziku. Na závěr bych chtěl vyzvednout booklet, který je opět na opravdu vysoké úrovni. Fotky, texty, poděkování, kontakty. Co víc si můžete přát. Díky!

7/10